Aby kosti správně plnily svoji funkci, potřebují mít dostatečnou tuhost. Tu jim zajišťuje vápník společně s dalšími minerály (hořčík, draslík, fosfor, zinek). Za jejich přispění dochází v kostech k tvorbě a odbourávání jejich hmoty. Přibližně do třiceti let je výstavba nové kostní hmoty rychlejší, než její odbourávání, avšak po této hranici se začíná rozdíl snižovat a ve stáří již zpravidla je patrný její úbytek. Z tohoto důvodu sehrává podstatnou úlohu si vybudovat dostatečné rezervy kostní hmoty adekvátním přísunem stavebních látek, jenž je navíc potřeba podpořit i pohybem.
Řídnutí kostí je sice přirozenou součástí stárnutí, ovšem jen do okamžiku, kdy k osteoporóze nezačne docházet rychleji a ve větší míře, než je zdrávo. Na zrychleném odbourávání vápníků se podílí celá řada faktorů. Některé z nich, jako je náš životní styl ovlivnit můžeme, avšak některá onemocnění nikoliv. Metabolismus vápníku narušuje např. kouření, konzumace alkoholu a kofeinu. Na tvorbě nové kostní hmoty má znační podíl i pohyb. Jeho dostatek podporuje jak vznik nové, tak zapříčiňuje zlepšení její tuhosti. Pro správnou tvorbu je také potřeba doplňovat tělu dostatečné množství stavebních látek. K tomu nám slouží vyvážená pestrá strava, ovšem pokud nám v ní chybí třeba mléko, je vhodné vápník a vitamín D tělu dodat nějakým doplňkem stravy. Řídnutí kostí je však zapříčiněno i některými onemocněními ledvin, jater či střev. K narušení absorpce vápníků může napomoci i nesprávná funkce štítné žlázy, cukrovka a některé chronické zánětlivé choroby. Na udržování vápníku v kostech sehrávají podstatnou úlohu i hormony. Zvláště poté estrogen, jehož pokles je častým problémem vzniku osteoporózy u žen.
Počínající potíže nejsme schopni nikterak registrovat, až později se v důsledku sesedání obratlů mohou dostavit bolesti zad. Na páteři bývají degenerativní změny patrné jako první, neboť patří k nejnamáhavějším částem těla. Postupné usedání obratlů sebou nese snižování výšky a zakulacování zad. Přičemž není neobvyklé, že v průběhu života tímto způsobem může člověk přijít i o dvacet centimetrů výšky. Dlouhodobý úbytek kostní masy sebou nese ztrátu tuhosti, což se projevuje častějšími zlomeninami. Nejvíce ohroženy jsou krčky stehenní kosti, zápěstí a obratle. Každá zlomenina sebou nese i řadu možných komplikací. U obratle hrozí riziko narušení nervu, jenž by mohlo vést k omezení nebo i úplně ztrátě pohyblivosti. Přesto je mnohem závažnější zlomenina krčku stehenní kosti. I přes značný pokrok v operativním řešení je to stále u starších lidí velmi častý důvod ohrožení jejich života. Na vině není však samotná zlomenina, ale celkové zhoršení zdravotního stavu dlouhodobějším upoutáním na lůžko.